Nákupní košík:

0 Ks




Celkem:

0 Kč




Zaplatit
Skladatelé

Autor:        Družecký Jiří (1745 - 1819)

  Jiří Družecký (v zahraničí se častěji používá německý přepis jeho jména Georg Druschetzky) se narodil roku 1745 v Jemníkách u Slaného. Od svých sedmnácti let sloužil v 50. regimentu rakouské armády jako granátník v posádkách v Chebu, později ve Vídni, Ennsu, Linci a Braunau. Teprve od roku 1768 byl přidělen jako nadaný hudebník k plukovní hudbě, jejímž kapelníkem se záhy stal. Družecký byl především virtuozním hobojistou a tympánistou (na hoboj byl žákem slavného Itala Besozziho). Od roku 1777, kdy už byl Družecký zproštěn aktivní vojenské služby, se usadil v Linci. Organizoval zde hudební život a provozoval hudební vydavatelství, titulován jako "Landschaftspauker". V roce 1783 přesídlil do Vídně, kde se stal členem Tonkünstler-Sozietät. O tři roky později, už jako veřejně uznávaná a všestranná hudební osobnost, vstoupil do služeb knížete Antona Grassalkoviče a přestěhoval se do Bratislavy. Od roku 1790 působil jako dvorní skladatel uherského primase hraběte Józsefa Batthányiho. V roce 1807 zastával prestižní post dvorního skladatele u arcivévody Josepha Antona, jehož dechovou harmonii vedl. Zemřel v Budapešti roku 1819.
Jiří Družecký jako skladatel patří k mozartovské generaci představitelů českého hudebního klasicismu. Psal symfonie, mše, koncertantní a komorní hudbu. Zajímavostí z oblasti symfonické tvorby je Bitevní symfonie pro dva orchestry a tzv. tureckou, janičářskou hudbu (dechovou harmonii rozšířenou o žestě a bicí nástroje). Je i autorem skladby Hungaria, a to mnoho let předtím, než vznikla stejnojmenná symfonická báseň Ference Liszta. Z Družeckého koncertů je dodnes zajímavý a netradiční koncert pro hoboj a tympány (6-8 kotlů) a také koncert pro 3 basetové rohy a orchestr. Pro basetový roh, nástroj vynalezený roku 1770 a oblíbený Mozartem, napsal Družecký větší počet komorních trií; jedno z nich je i předlohou k dnešnímu vydání. Nástroj byl hlubší variantou klarinetu a ve spodním rejstříku měl nezaměnitelnou sametovou barvu tónu. Z Družeckého komorního díla je dále významných 150 dechových partit (sextetů, oktetů i větších) určených pro dechovou harmonii.